Nová zjištění o způsobu života velkého masožravého dinosaura, který žil v období svrchní jury, tedy zhruba před 150 milionů let, přinesli vědci z Portlandské státní univerzity Cameron Pahl a Luis Ruedas. Ti tvrdí, že Allosaurus, který byl dlouho považován za predátora par excellence, nejspíš získával většinu svého kalorického příjmu z těla mršin obrovských sauropodních býložravců.
Masa bylo dost i bez lovu
„Tato nová perspektiva může převrátit naruby 150 let staré přesvědčení o životě Allosaurů,“ uvedl ke svému objevu Cameron Pahl.
On a jeho výzkumný tým vycházeli se svou teorií z faktu, že tento ladný masožravec, který dosahoval délky odhadem až 12 metrů a vážil něco kolem čtyř tun, sdílel svůj životní prostor s největšími býložravými dinosauřími giganty, kteří kdy spatřili světlo světa, jako byl známý Brontosaurus, Apatosaurus, Diplodocus, Brachiosaurus či dokonce Supersaurus. Ti měřili i více než třicet metrů a vážili více než 40 tun.
Jestliže tito obři zemřeli z přirozených příčin, jako byly nemoci, hlad nebo vyčerpání, jak to bývá typické pro populace soudobých býložravců, jejich těla poskytovala dostatek potravy k tomu, aby Allosaury udržela při životě i bez nutnosti dravého chování.
Prozradil ho chrup a vidění
K přijetí teorie o mrchožravém Allosaurovi vedlo vědce hned několik faktorů. Zkoumali vztah mezi počtem mršin objevených na Morrisonově souvrství z období svrchní jury na území států Colorado a Wyoming v USA. Objem masa z mrtvých těl pak porovnali s energetickou náročností allosauřího těla. Definitivní argumenty však poskytlo zkoumání morfologických vlastností jeho lebky.
Zjistilo se, že Allosauři nedisponovali binokulárním viděním, jako je tomu u jiných dravých dinosaurů i moderních dravých zvířat. Mimoto měli také relativně křehkou lebku a také chrup, který jako první zpochybňoval verzi o Allosaurovi – dravci.
I přes zjevné podobnosti s T. Rexem, jako je chůze po dvou nohách, masivní lebka s čelistmi plnými vroubkovaných zubů a obří tělesné rozměry, měl Allosaurus do strašlivého predátora daleko. Spíš byl podobný dnešním supům a plnil ekologickou roli mrchožrouta.