O tom, jak se komu z lidí žije, rozhodují do značné míry peníze, jež tento má, případně nemá. Jak je sice každému z nás známo, ani za peníze se nedá koupit všechno, co bychom si kolikrát přáli, ale přesto se toho díky nim dá zvládnout dost a dost, a kdo je má, ten je v nesporné výhodě před těmi nemajetnějšími nebo i zcela nemajetnými.
Kdo má peníze, může kdykoliv zajít tam, kde mu nabízejí to, co je mu zrovna zapotřebí, a jakmile zaplatí, dostane to, což kontrastuje se situací jiných lidí, těch, kteří nemají čím platit a tudíž mají smůlu.
Peníze nám lidem tedy prokazují jednoznačně dobrou službu. Díky nim nemusí nikomu nic scházet. Pokud tedy nescházejí samy ony peníze. A pokud scházejí? Pak si je lidé musí jít někam vydělat. Anebo si je půjčit. Anebo zkrátka strádat. Jiná řešení tu totiž nejsou, aspoň pokud se bavíme o legálních příjmech, za které nenásleduje trest.
Ovšem peníze nejsou stoprocentně dokonalé. Kdyby byly dokonalé, dělaly by lidem jedině dobře, a tak tomu nejednou bohužel také není. I s penězi bývají v některých případech problémy. Třeba když je člověku ukradnou, když kvůli nim někoho přepadnou anebo dokonce zabijí. Peníze přinášejí i příležitost k nekalým rejdům, dá se tunelovat, defraudovat, zpronevěřovat, odklánět… Říkejte si tomu, jak chcete, přesto to je ale vždycky nepříjemné pro ty, jež to poškodí. Ale děje se to, protože jsou peníze dobrá věc, jež některým lidem stojí i za páchání něčeho podobného.
A tak můžeme jenom doufat, že se snad někdy my lidé změníme k lepšímu a začneme využívat peníze jen takovým způsobem, jaký je chvályhodný. Což ale v dnešní době nevypadá moc nadějně. Protože dnes nám spíš žádné peníze nesmrdí. Ani ty, jež získáme třeba i notně nekalými způsoby. Dnes je hlavní peníze mít, a je nám docela jedno, na úkor koho je případně získáme.